Hledte profesionlnho modertora napklad pro svj maturitn ples? Kliknte zde!

602, 606, 607, 72x
603, 604, 605, 73x
608, 77x

SMS klub

toplist

by Jirka Frhlich
Copyright (c)
1999 - 2025

:. HOME .:



























Zajmavosti


Hndooc lid jsou dvryhodnj, tvrd studie

         Lid s hndma oima jsou vnmni oproti modrookm jako dvryhodnj. S tmito zvry piel mezinrodn vdeck tm pod vedenm Karla Kleisnera z prodovdeck fakulty Univerzity Karlovy. Nen to vak dno barvou o, ale specifickmi rysy oblieje hndookch jedinc. Vdci u dve zkoumali souvislost mezi barvou o a vnmnm dominance a ukzalo se, e mui s tmavma oima psob dominantnji. Badatel pedloili astnkm vzkumu fotografie 80 mu a en, astnci mli hodnotit jejich dvryhodnost na seln kle. Z tohoto testu vyli jako dvryhodnj jednoznan hndooc. Pot vdci barvu o lid na fotografich obrtili, ale i s oima pebarvenma namodro byli pvodn hndooc vnmni jako dvryhodnj. Lid se zelenma oima pr v hodnocen skonili nkde mezi modrookmi a hndookmi. Podle Kleisnera je to tm, e existuje vztah mezi barvou o a tvarem oblieje, a dvryhodnost tedy lid vnmaj spe podle specifickch rys pznanch pro hndook. Mezi tyto rysy pat ir rty, vt oi, ovln brada a spe u obliej. U v roce 2010 provdl Kleisnerv tm pokusy, z nich vyplynulo, e hndooc mui jsou vnmni jako dominantnj. Kleisner ale upozornil, e vsledky je teba interpretovat velmi opatrn a srovnn bude teba provst v dalch zemch.
(10.01.)

Vesel a usmvav teenagei jsou v dosplosti bohat a spnj

         Pozitivn naladn a vesel povaha pi dospvn ovlivuj spnost lovka ve zral dosplosti. Tvrd to britt psychologov, podle nich vesel a usmvav teenagei maj v dosplosti lep kariru a jsou spnj, take jsou tak pozdji bohat. A plat to i mezi sourozenci jedn rodiny. Ti vesel a pozitivn naladn vydlvaj vce ne brati a sestry, kte se na svt mra. Vt bohatstv astnch a veselch lid lze pipsat tomu, e astji vystuduj vysokou kolu, zskaj vysnnou prci, rychleji jsou poveni a lpe vychzej s okolm, tvrd profesor Andrew Oswald z University of Warwick. Emocionln pohoda a dobr naladn v dospvn hraj klovou roli v budoucm spchu lovka.
(27.12.)

Zima je mezi echy nejmn oblbenm obdobm

         Nejmn oblbenm ronm obdobm je mezi echy zima. Preferuj ji pouh ti procenta lid. O moc lpe ale nedopadl ani podzim, kter vyznv sedm procent dotzanch. ei dvaj jednoznan pednost teplmu poas. Pro polovinu z nich je nejoblbenjm obdobm lto, jaro m nejradji 35 procent lid. Vyplv to z przkumu agentury STEM/MARK. Jaro se lidem podle agentury lb kvli probuzen po zim, zelen barv a vni, na ltu maj rdi teplo, slunen svit, hezk poas a monost aktivit, jako je koupn a venkovn sporty. Podzim lk pedevm barvami a mrnjmi teplotami, zima nabz hlavn zimn sporty. O nco radji maj zimu studenti, pro 11 procent z nich je dokonce nejoblbenjm obdobm. Preferuje ji tak est procent pznivc zimnch sport. U lid s vysokokolskm vzdlnm je nejoblbenjm obdobm jaro, kter vyznv 46 procent z nich, lto m mezi vysokokolky ticetiprocentn podporu.
(14.12.)

Lid doshli vrcholu inteligence ped 2000 lety, od t doby hloupnou, tvrd genetik

         Genetik Gerald Crabtree ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii piel s hypotzou, kter lidskmu druhu pli nelichot. Podle nj s vynlezem zemdlstv lidstvo pilo o podstatn stimuly k vyuvn a rozvoji inteligence. Vsledkem je, e v poslednch nkolika tiscch letech druh Homo sapiens sapiens postupn hloupne. Pokud bychom dokzali pepravit v ase prmrnho eka z roku 1000 p. n. l. do na souasnosti, byl by dnes pravdpodobn jednm z nejchytejch lid na Zemi, domnv se Crabtree, kter svou teorii publikoval v asopise Trends in Genetics. Intelektuln schopnosti lid podle nj klesaj od doby vynlezu zemdlstv a bhem rozvoje ivota v hust obydlench oblastech. Sm vdec pitom podotk, e by se rd mlil. Crabtree vychz z jednoduch vahy. V minulosti nai pedkov - a tak ti, kdo to na nae pedky nedothli - elili drsn realit ivota lovc a sbra. Hloupost se tehdy psn trestala, nezdka smrt. Enormn evolun tlak vyazoval ze hry ty mn bystr, zatmco chytrost peivch dostala anci na dal kariru v potomcch. To u dnes neplat.
(13.11.)

Sex z pomsty je nejvtm ivotnm pelapem

         Po rozchodu se uchl mnoz jedinci k cel ad nelogickch in. Jednm takovm je i odplata v podob sexu s bvalm. Bohuel v naprost vtin ppad se tm vbec nic nevye, naopak zlomen srdce si tm jet vc ubl. Americk list Huffington Post tma otevr a rozebr psychologick aspekty sexu z pomsty. lovk se zlomenm srdcem, kter se vysp s bvalm i bvalou, kte jej opustili, se dopout sexu z pomsty kvli pozici moci. Zlomen srdce je slep a netu, e si ubl tmto chovnm jet vc. Kdy prochzte rozchodem, nkdy prost muste nechat vechny otzky bt. Pro se to stalo? Je nutn pijmout, e je po vem a jt dl. Fyzick vzdlenost od tto osoby je docela zsadn, takov sex vs k t osob opt pibl a vy mte jet vt problm jt dl. Bolest se opakuje a bv vt, pe Huffington Post. V mnoha ppadech vyjaduj lid sexem z pomsty svj hnv, v uritch situacch nedokou druhmu ct, jak jsou rann, msto toho se jim sna ublit emocionln, zneuij fyzick pitalivosti a podniknou sex, kter jim nakonec ubl.
(4.10.)

Pesn ped 30 lety byl odesln prvn potaov smajlk. :-)

         Pesn ped 30 lety, tedy 19. z 1982, odeslal americk vysokokolsk profesor Scott Fahlman e-mail, kter obsahoval nejstar znm smajlk. Sekvence dvojteka, pomlka, zvorka, jejm prostednictvm pisatel vyjaduj radost, se rychle uchytila. Ba co vc, postupem asu si nala cestu i do textovch zprv v mobilech i tak do nkterch asopis pro mlad. Pelomov e-mail, kter Fahlman odeslal v polovin z 1982 svm univerzitnm kolegm, byl pomrn strun. "Navrhuji, aby nsledujc sekvence znak oznaovala vtip: :-) tte to ze strany." Ve stejnm mailu Fahlman rovn pedstavil variantu :-(, kter je dnes povaovna za vraz smutku i patn nlady. Pvodn ale oznaovala ty sti textu, kter byly myleny vn. Duo pvodnch smajlk - usmvav a smutn - pestalo asem uivatelm stait. iveln proto zaaly vznikat vce i mn poveden variace. Dnes u tak existuj smajlky, kter um vystihnout pekvapen, vztek nebo polibek. Velkou vhodou smajlk je i to, e jsou vtinou bez pot srozumiteln po celm svt.
(19.09.)

Zubn pasta budoucnosti? S kokosovm olejem. Ni zubn kaz, tvrd vdci

         Kokosov olej by se mohl v budoucnu stt vznamnou psadou zubnch past. Vdci toti zjistili, e doke niit bakterie, kter zpsobuj zubn kaz. Pe o tom zpravodajsk server BBC. Irt experti pi svm vzkumu odhalili, e kokosov olej po reakci s enzymy zastavuje rst streptokok, kter rozhodujc mrou pispvaj k tvorb zubnho kazu. Ten postihuje 60 a 90 procent dt v prmyslovch zemch. Kokosov olej napad navc i kvasinky, je stoj za vznikem aft. Tm odbornk z technologickho stavu v irskm mst Athlone se pi svm vzkumu zamil na inky kokosovho, rostlinnho a olivovho oleje v jejich prodnm stavu a nechal je reagovat s enzymy v procesu, kter se podob procesu trven v lidskm tle zanajcmu ji v dutin stn. Pot oleje otestoval v ptomnosti streptokok. Pouze kokosov olej byl schopen potlait mnoen vtiny kmen tchto bakteri. Vdci sdlili, e pi tpen kokosovho oleje pomoc enzym se olej mn v kyseliny, kter aktivn a efektivn bakterie znekoduj. Kokosov olej si poradil mimo jin s bakteri streptococcus mutans, kter ije v stn dutin lovka, pichycuje se na zubech a vyluuje ravou kyselinu.
(4.09.)

Svatba ns zmn. Mui se pak krot v pit, eny naopak pitvrd

         enat mui pij mn alkoholu ne svobodn nebo rozveden. U en vak m svatba opan dopad - v manelstv asto pij vc ne za svobodna. Podle serveru The Telegraph to uvd vdeck studie, kterou dnes pedstavili sociologov z nkolika americkch univerzit. Autoi studie sledovali pi svm vzkumu po sedm let zvyky vce ne pt tisc lid. Podle studie se podailo prokzat, e mui obecn pij vc alkoholu ne eny a tak jim astji hroz, e se stanou na alkoholu zvisl. Vdci ale zrove doli k zvru, e po svatb se spoteba alkoholu u mu prudce sniuje. Pokud se nerozvedou, zstane u na nzk rovni. Rozvod ale naopak pedstavuje impulz pro to, aby mui pili jet vc ne za svobodna.
(18.08.)

Pro mui po sexu brzy usnaj a eny z toho l

         Bohuel mozek eny funguje zcela jinak. Zatmco musk mozek vypn, ensk mozek zstv velmi bdl a navc tlo zaplavuje hormonem tulen a mazlen. Zcela nemysln tak nastv okamik partnerskho nedorozumn. Podle vzkumu paskch neurolog, kte sledovali mozek ped, pi a po orgasmu, u mu dojde k vypnut center mylen, a dle cingulrn kra a amygdala naprosto deaktivuj vechna centra dc touhu a cht. U en tomu tak rozhodn nen. Ty neprodlvaj tak siln tlum a rychleji se vracej k pln bdlosti. Podle odbornk tak i mui potebuj mnohem del asov obdob pro oiven mozku po orgasmu. Trv tak i mnohem dle, ne u nich dojde k dalmu vzruen a schopnosti k milovn, ne je tomu u eny.
(25.07.)

Zcela nevinn ptelstv mezi muem a enou neexistuje

         Nov vzkumy psycholog z University of Wisconsin potvrzuj, e ptelstv mezi muem a enou sice existuj, ze strany mu ale nikdy nejde zcela o nevinn vztah. eny vnmaj takov ptelstv mnohem platonitji. Mui, a u jsou ve vztahu, nebo svobodn, jsou mnohem vce pitahovni svmi kamardkami a klidn by s nimi li na rande, akoli kamardky to tak zdaleka nemaj. Velmi asto se pnov tak falen domnvaj, e jsou jejich kamardky do nich zamilovny, akoli ty nejsou a ani netu, e si to mui mysl. Svobodn a zadan eny projevuj vi svm kamardm stejnou mru pitalivosti, tedy svobodn i zadan eny jsou jimi pitahovny zhruba stejn, ale zadan eny se hldaj a pipoutj sexuln i romantick vztah s kamardem jen v ppad, e maj ve svm vztahu problmy. eny jsou tak mnohem mn pitahovny zadanmi mui ne tmi svobodnmi.
(25.07.)

Kad tvrt devaka m zkuenost se sexem

         Vce ne ptina chlapc a tvrtina dvek v eskch devtch tdch zkladnch kol m zkuenost s pohlavnm stykem. Ukzaly to vsledky studie Svtov zdravotnick organizace. Mezinrodn srovnn 41 zem tak odhalilo, e tinctilet eky jsou pebornicemi v kouen cigaret. V ebku skonily hned za Grnskem.
(26.06.)

Pro je hmyz tak mal? Zavinili to ped miliny let ptci

         Za to, e nm u nehroz srka s tm metrovou vkou Meganeura i jinm nkdejm obm zstupcem hmyzu, vdme ptkm. Dky zmenen rozmr nabyli hmyz poltavci na obratnosti, mohli snze uhbat ped dravmi opeenci vybavenmi nebezpenmi zobky a drpy. Shrnuje to americk studie zveejnn v Proceedings of the National Academy of Sciences. Dosud vdci pedpokldali, e velikost hmyzu v dvn minulosti urovalo hlavn mnostv kyslku v atmosfe. To vak podle vdc, kte prozkoumali 10 500 hmyzch fosili z uplynulch 320 milin let, platilo jen v prvnch asi 170 milinech let. Kdy se objevili ptci, podl kyslku zstval stejn, a pesto se zaal hmyz velikostn uskrovovat.
(9.06.)

eny maj nejlep sex v osmadvaceti, mui ve tiaticeti

         Z pohledu sexuln energie a potence jsou mui na vrcholu kolem dvactho roku ivota, zatmco eny a kolem tictky. Jene to vbec neznamen, e v tomto obdob sex nejlpe provaj. Podle przkumu eny za sexuln nejlep obdob povauj vk kolem osmadvaceti, zatmco pnov a pt let po nich. V tu dobu u pitom dvno nejsou na vrcholu s libidem a mnoz z nich zavaj prvn sexuln problmy. To nic nemn na tom, e ve tiaticeti si uvaj pnov sex nejlpe ze subjektivnho psychologickho hlediska. Z britsk studie tak vyplv, e eny maj nejvce sexu v ptadvaceti a poprv ho zaij v prmru v sedmncti. Mui pichzej o panictv zhruba kolem osmnctky a nejaktivnj jsou sexuln kolem devtadvactch narozenin.
(29.05.)

Mimomanelsk sex hled na internetu vce en ne mu

         Internetov seznamky pro mimomanelsk sex vyuv vce en ne mu. Podle odbornk je to ale zejm tm, e mui dokou sjednat nevru a nhodn sex v baru i v zamstnn mnohem rychleji a neboj se to skrvat, zatmco eny jsou diskrtnj a chtj, aby se o jejich neve nevdlo. Jen v Britnii - majc zhruba padest milin dosplch - se registrovalo na internetovou seznamku, kde se hled mimomanelsk sex, u vce ne milin osob, z eho tyi sta tisc se na svj profil pihls kad tden. A nov analza uivatel dokazuje: en je na tomto webu vce. Prmrnmu uivateli tchto seznamek je mezi 35 a 54 roky, je rodiem, m univerzitn vzdln a pihlauje se z domova. Mezi uivateli, kte se pihlauj do registrovan sti kad tden alespo jednou, pitom pevauj eny v pomru ti ku jednomu mui. Vysok poet vdanch en starch padesti let ze Spojenho krlovstv je pro m opravdu neekanm pekvapenm, tvrd Noel Biderman, jeden z provozovatel seznamky MaritalAffair.co.uk.
(22.03.)

Lidstvo je patrn nejinteligentnj "vc" ve vesmru

         Pro se jet nepodailo zachytit signly jinch civilizac ve vesmru? Harvardsk vdec Dimitar Sasselov nabz jednoduchou odpov: protoe planety a ivot, pokud na nich existuje, jsou pomrn mlad. Mimo jin to znamen, e lidstvo by tak mohlo bt minimln v nejblim vesmru na pici vvoje. Prvn ivot se na Zemi podle dosavadnch poznatk vyvinul ped tymi miliardami let. Vytven podmnek pro jeho vznik pak po zformovn planetrnch systm zabralo ti a pt miliard let. Mohl tento proces nkde probhat rychleji? asov prostor zde teoreticky je, ale muselo by ve probhat ideln, co nen zkuenost Zem, kde byl ivot nkolikrt zsadn zdecimovn. Navc napklad ra dinosaur trvala pomrn dlouho, ani by vedla k rozvoji technologick civilizace.
(19.02.)

Pro chutn posledn kus okoldy nejlpe? Vdci to zjistili

         U jste nkdy pemleli nad tm, pro vm posledn dlek okoldy chutn jet o drobet vce, ne ty pedchoz? Tak pesn s touto otzkou si lmali sv hlavy psychologov z univerzity v Michiganu. A doptrali se. Vdom, e nco kon, stimuluje lidsk mozek k tomu, aby si to uil vce. To je hlavn dvod, pro si lovk um posledn kousek sladkosti ut nejlpe, tvrd vdci. Psychologov tvrd, e lid zskaj jist druh motivace, kdy vd, e bude njak zkuenost dokonena. A to vede mozek k jist pozitivn reakci, aby tato zkuenost skonila pozitivn. Tato zjitn tm publikoval v magaznu Psychological Science.
(13.02.)

Firemn porady ve stoje? V Americe velk hit!

         V americkch firmch jsou v posledn dob stle populrnj porady ve stoje. Podle denku The Wall Street Journal si je oblbily zejmna technologick podniky, kter kladou draz na rychlost a efektivitu. Stn jim umouje odbourat neblah prvodn jevy "sedavch" porad, jako jsou dlouh projevy, hran her na mobilnm telefonu i duevn neptomnost nkterch astnk. Porady "na stojka" jsou dennm chlebem napklad ve spolenosti Atomic Object z Grand Rapids v Michiganu. Zdka trvaj dle ne pt minut, zamstnanci se na jejich konci obvykle rychle prothnou a pak pokrauj v pracovnm dni. fov firmy na nich tak neradi vid stoly. "lovka svdj k tomu, aby se o n opral, anebo si na pokldal laptopy," podotk viceprezident firmy Michael Marsiglia. The Wall Street Journal pitom pipomn, e porady ve stoje nejsou plnou novinkou. Podali je napklad nkte vojent velitel za prvn svtov vlky. Vjimkou v minulosti nebyly ani v mnoha firmch. Podle vzkumu Allena Bluedorna z Missoursk univerzity z roku 1998 jsou porady ve stoje zhruba o tetinu krat ne porady v sed, ani by tm trpla kvalita rozhodovn.
(6.02.)

Zruit pestupnou sekundu? Experti e, jak dorovnat zpomalovn rotace Zem

         Experti z Mezinrodn telekomunikan unie (ITU) ve vcarsku tento tden debatovali o tom, zda upustit od pidvn pestupn sekundy, kter jednou za as dorovnv pesn men atomovch hodin s na mn "pesnou" planetou. Jej oten kols a postupn se zpomaluje. Pidvan sekunda ale dl paseku v digitlnch systmech zabezpeujcch napklad navigaci, komunikan systmy, ale i finann sluby i letovou kontrolu. Na konferenci, kter se konala tento tden v enev, se odbornci nebyli schopni dohodnout a een odloili na rok 2015, informoval ve tvrtek server BBC. Pestupn sekunda byla zavedena v roce 1972. Jejm smyslem je synchronizovat bh extrmn pesnch atomovch hodin, kter uruj pesn as (Coordinated Universal Time UTC), s rotac Zem, je je nestl a m spe tendenci se zpomalovat. Aby se as UTC, podle nho se lidstvo d, shodoval s pohybem Slunce po obloze, pidv se k nmu bu 30. ervna nebo 31. prosince jedna sekunda navc, a to tehdy, kdy odchylka doshne 0,9 sekundy. V praxi to vypad tak, e o plnoci UTC (v R v 1:00 nebo ve 2:00 letnho asu) nsleduje po 23:59:59 jet 23:59:60 a teprve potom 00:00:00. O pidn pestupn sekundy rozhoduje na zklad svch men Mezinrodn sluba rotace Zem, kter tak uinila ji 24krt, naposledy v roce 2008. Dal pestupn sekunda ns ek letos 30. ervna.
(22.01.)

Zamstnanci nejvce leno v ptek a ve stedu

         Ptek si zamstnanci v prci vyhrazuj pro sebe a pro plnovn vkendu. Je to den, kdy strv nejvt st pracovn doby vyizovnm soukromch zleitost na internetu. Vyplv to ze studie technologick spolenosti truconneXion, kterou provdla v prbhu minulho roku. Nejpracovitj jsme v ter, nejpohodlnj v ptek, vyplv z n. Z pti pracovnch dn je to prv ptek, kdy se na pracovnch potach zamstnanci nejmn vnuj prci a e na internetu soukrom zleitosti, shrnuje jej zvry Martin Hnzdil ze zmnn spolenosti.
(11.01.)

V Alpch zachraovali plyovou bu

         Osm set padest eur (zhruba 22 tisc K) nevhal zaplatit manelskV Alpch zachraovali plyovou bu, zsah stl 850 eur Osm s pr z Bavorska za to, e mu jeden horsk vdce v tyrolskch Alpch pomohl nalzt ztracen talisman pro tst plyovou bu. Ta jim sklouzla do dol z vky 2200 metr, kdy mu (54) el pzovat pro focen a kloptl.
(15.12.)

ekov se mysln infikuj HIV, aby dostali podporu, tvrd lka

         Finann krize v ecku ene nkter lidi do krajnost, nkte se kvli vy podpoe nevhaj infikovat smrtcm virem HIV. Podle nmeckho magaznu Focus online to tvrd editel nemocnice v Atnch Marios Lazanas. Nkolik pacient se mu dajn samo doznalo, e se nakazili mysln. Maj tak nrok na bezplatnou lbu a msn podporu ve vi 700 eur (zhruba 18 000 korun). Zdrav lid na podpoe pro nezamstnan oproti tomu maj nrok na 461 eur msn (12 000 korun).
(28.11.)

Osmilet kolk vil 90 kilogram, ady ho rodim vzaly

         Sociln ad v americkm stt Ohio minul tden odejmul rodin z Cleveland Heights osmiletho syna. Dvodem byla jeho nadvha, chlapec v vce ne 90 kilogram. Matka podle adu s obezitou chlapce nic nedlala a dl ho vystavovala vtmu riziku zvenho krevnho tlaku a nemocem jako cukrovka. Problmy toho chlapce byly tak vn, e musel bt vzat do nhradn pe, ekla mluv adu pro rodinu Mary Louise Madiganov. Akoliv sttn ministerstvo zdravotnictv odhaduje, e v Ohiu je vce ne 12 procent dt ve vku osmi let obznch, je to podle serveru Cleveland.com poprv, kdy ady dt s vysokou nadvhou rodim vzaly. Sociln pracovnci podle Madiganov s matkou pes rok pracovali na tom, aby dodrovala rady lka, ale marn. Matka, kter je uitelkou na zkladn kole. S tvrzenm, e nespolupracovala, nesouhlas.
(28.11.)

Osmilet kolk vil 90 kilogram, ady ho rodim vzaly

         Sociln ad v americkm stt Ohio minul tden odejmul rodin z Cleveland Heights osmiletho syna. Dvodem byla jeho nadvha, chlapec v vce ne 90 kilogram. Matka podle adu s obezitou chlapce nic nedlala a dl ho vystavovala vtmu riziku zvenho krevnho tlaku a nemocem jako cukrovka. Problmy toho chlapce byly tak vn, e musel bt vzat do nhradn pe, ekla mluv adu pro rodinu Mary Louise Madiganov. Akoliv sttn ministerstvo zdravotnictv odhaduje, e v Ohiu je vce ne 12 procent dt ve vku osmi let obznch, je to podle serveru Cleveland.com poprv, kdy ady dt s vysokou nadvhou rodim vzaly. Sociln pracovnci podle Madiganov s matkou pes rok pracovali na tom, aby dodrovala rady lka, ale marn. Matka, kter je uitelkou na zkladn kole. S tvrzenm, e nespolupracovala, nesouhlas.
(28.11.)

Stlme ze ty metr, nen to sloit, popsal popravy v n zkuen kat

         Vzcn vhled do praktik popravovn v n poskytl prostednictvm pondlnho vydn Pekingskho veernku Chu Siao, kter stl odsouzence na smrt u 19 let. Nen to nic sloitho, stlme ze vzdlenosti ty metr, citovala jeho slova agentura Reuters. Popravy, kterch na vykonv nejvc na svt, jsou podle policisty rutinou. Nen to vbec tak sloit, jak si lid mysl. Vichni mme puky s metr dlouhou hlavn a stojme tyi metry od odsouzenho. Zamme, zmkneme spou a je to, ekl Chu novinm. Vtina lid je podle nj tak vyden, e na popraviti sotva stoj na nohou. Vjimkou pr byl jeden vojk odsouzen na smrt za zabit. Odsouzenci kle na kolenou, ale tento vojk se postavil a bel dl. Pohybujc se cl byl sejmut, doplnil policista. Zabjen nelituje. Ti lid si za sv zloiny zaslouili, co dostali, poznamenal. Chu se na popravho pli dlouho nezakoloval. Star kolegov ho vzali na dv popravy a nechali ho odhledat tla, pak dostal rovnou do ruky zbra. Moc nervzn nebyl.
(15.11.)

Zbra na rakovinu: sta pr uvat dva aspiriny denn

         Lid, kte po svch pedcch zddili nchylnost pro vznik rakoviny, maj novou nadji. Podle britskch vdc toto riziko sniuje pravideln uvn aspirinu. Pestoe pi dlouhodobm polykn tchto pilulek existuj vedlej inky, oxfordt odbornci tvrd, e pnosy stle pevyuj rizika. Podle nkterch me bt prv kyselina acetylsalicyov novou zbran na tuto zkenou nemoc. O preventivnm inku lk obsahujc kyselinu acetylsalicyovou se spekuluje dlouho. Ji v loskm roce uveejnila Oxfordsk univerzita studii, podle kter sniuj pi ptiletm uvn mal dvky aspirinu vskyt rakoviny o 54 procent . Za dvacet let se u sledovanch pacient snilo riziko vzniku rakoviny plic, jcnu a stev o minimln 30 procent.
(28.10.)

Usmovi pbuzn postav kilometrov mrakodrap

         Jak napsal server denku Globe and Mail, princova investin firma Kingdom Holding podepsala s SBG kontrakt v hodnot 1,2 miliardy dolar (piblin 200 miliard korun) na vstavbu budovy s nzvem Kingdom Tower (Krlovsk v) s byty, ady a hotelem, ve v tom nejpepychovjm proveden. Mrakodrap v Did na behu Rudho moe by ml v dob svho dokonen v roce 2015 pekonat ve, co svt dosud spatil. Svou vkou 1000 metr podle denku Financial Times hrav str do kapsy nejvy budovu souasnosti vovou stavbu Burd Dubaj v metropoli Spojench arabskch emirt, mc 828 metr.
(3.08.)

Lidsk mozek je naprogramovn k vt touze, ne si doke ut

         Mozek savc byl evoluc zformovn tak, e m mnohem vce mechanism pro touhu a chtn ne pro schopnost ut si a mt poten. A plat to i pro lovka. Podle studie publikovan americkou Spolenost pro neurovdy je to dvod, pro ns neustle trp neodolateln touhy po vemonm jdlem ponaje a sexem rozhodn nekone. Autoi studie pr zjistili, e mozek a jeho okruhy jsou po letech evoluce naprogramovny tak, e zavme mnohem vce touhy ne uspokojen a chtn a libost jsou oddlen nutkn, kter jsou zena rznmi mozkovmi centry. Mohou se ale objevit zrove a vliv na mozek je pak obrovsk. Pesto n mozek doke mnohem vc chtt, ne si ut. Na odmtnut a krocen chtn je pitom zaloena teorie buddhismu, nebo neustl pemra chtn, kter je neuspokojovna, je zdrojem velkho rozarovn a pocitu nespokojenosti. Neurologov z USA pitom mn, e za ve me evoluce. Primitivn lid toti museli ulovit mnohem vce, ne mohli zkonzumovat, protoe potraviny nedokzali uchovvat. Proto jejich mozek vyadoval neustle vce, aby si zajistil dostatek zdroj energie. To sam platilo o rozmnoovn, aby se druh udrel, tly prvnch lid musel zmtat obrovsk sexuln cht, kter pi krtkm trvn ivota a vysok mrtnosti zajistil dostatek potomk. Problm nastal v modern dob, kdy je najednou stimul nadbytek, ale pvodn mozkov okruhy zstaly nemnn. Vdom tohoto faktu podle autor studie me lidem v boji s nevhodnou biologickou podstatou mozku pomoci.
(2.08.)

Rus chtl odvivit dti chemikli pro ovce, dcera nepeila

         Tragicky dopadl pokus otce (41) ze zpadorusk vsi Vidnoje, jen se sv dv dcery snail zbavit v prostedkem k oeten ovc. Jedenctilet dvka po jeho zsahu zemela, jej o rok star sestra skonila na jednotce intenzvn pe, napsal server Life News. Dvky se o przdninch cel dny toulaly venku a chytily nepjemn parazity. Otec, kter dcery po smrti manelky vychovval sm, v kln nael prostedek zbavujc ovce kl횝at a blech. Dostal len npad a dvkm v tom umyl vlasy. ampn ale obsahoval chemiklie, kter v organismu sester vyvolaly prudkou alergickou reakci. Pot, co dcerm umyl vlasy ppravkem pro zvata, ztratila 11let vdom a zanedlouho zemela, popsala tragdii mluv policie. Mu me jt na dva roky do vzen za zavinn smrti z nedbalosti.
(1.08.)

ei si kaz dovolenou mylenkami na prci

         Vce ne tetin ech v aktivnm pracovnm vku kaz trven volna pemlen o jejich prci, vetn vah, jestli o ni nepijdou. Tm ticet procent lid se o svm volnu ct uspchan, a pt procent se nud. Vyplv to ze studie Trven volnho asu v R ve srovnn s evropskmi zemmi, otitn v asopise Nae spolenost. Podle lka bychom se pitom mli podobnch tmat k pemlen a spchu vyvarovat. Voln as by ml bt vyuvn pedevm k relaxaci a odpoinku. To ale lze jen obtn, protoe ei a Moravan mus stihnout drbu zhruba pl milinu chat a rekreanch objekt, kter vlastn, upozoruj sociologov. V potu vlastnnch rekreanch objekt eskou republiku ve svt pedbhli jenom Sevean.
(1.08.)

Facebook chyst bezplatn voln z mobil

         Nejvt svtov internetov sociln s Facebook hodl rozit monost bezplatnho voln i do mobilnch telefon. Facebook nyn hled nejvhodnjho dodavatele softwaru pro mobiln telefony i mezi eskmi vvojovmi pracovnky. Nejmenovan esk spolenost ve Spojench sttech se zstupci Facebooku jedn o mon budouc spoluprci.
(14.07.)

Einstein ml patenty i na inovace u ledniek

         Kdy se mu napklad nezamlouvalo, jak pracuje lednika, nechal si patentovat hned nkolik zlepen. V lednicch se tenkrt pouvali jedovat ltky. Kdy si Einstein peetl v novinch o rodin, kter se kvli patn lednice otrvila, vytvoil se svm kolegou nkolik nvrh na ledniky pracujc bez kompresoru. Vrobci chladniek nkolik patent zakoupili, ale ve 30. letech 20. stolet byl objeven nejedovat plyn, a tak skonily Einsteinovy patenty v uplku.
(10.07.)

TOPlist